Jarní guláš

Sobota 24.3.2012
Cestovní horečka mě vzbudila v 5h ráno. Odjezd vlaku do Ústí z Mělníka byl v 8:50, sraz před nádražím byl stanoven na 8:30, takže stačí být u Michala v 8:15, to znamená odjezd z Roudnické v 7:30, z domova v 7:15. Takže času dost.
Času bylo skutečně až do 7:15 dost. Po nastoupení do auta jsem zjistil, že nemám foťák a kameru. Běžím pro ně. Pak hledám 10 minut popruh ke kameře, zbytečně, nahrazuje ho (opět) gumicuk. Chaos. Vyjíždím v 7:25, o pár vteřin později zastavuju, protože padají závory.
K Ivě dorážím se zpožděním 8 minut, ale ukazuje se, že hodiny v autě jdou pozadu o 2 minuty, takže sekera 10 minut. Iva čeká na ulici. Jízda autem proběhla klidně, fofr se rozpoutal až u Michala na dvoře, sundání kol a rychlý odjezd na nádraží, 8:32. Koupit lístky posíláme odborníka Michala, přináší dokonce o 2 více, připočítal totiž i pár cizích lidí na peróně, protože měli kola. Odbíhá zpátky k pokladně, k mému velkému překvapení s reklamací uspěl. Jízda vlakem opět proběhla klidně, přijeli jsme na nádraží Ústí-západ, na kolech přejeli před nádraží Ústí-hlavní. Tady byl sraz, organizovaný cyklisty z CK Cyklotour Ústí nad Labem.

Překvapilo mě velké množství cyklistů, očekával jsem partičku cca 8mi lidí, bylo jich tu však přes 80 a cestou se přidali další.

Tohle je zatím 60 cyklistů před Hlavním nádražím v Ústí nad Labem a policejní doprovod.
Od vedoucího jsem obdržel mapu se zakreslenou trasou. Městem nás provedlo auto policie, což nám umožnilo jednolitý průjezd křižovatkami bez ohlednu na semafory.

V průmyslové zóně v Trmicích jsme ještě zajeli k zámečku, krčícímu se vedle dálniční estakády. Po pár kilometrech jsme se vnořili do přírody, proti proudu Bíliny.

Bílina. U Královské studánky.


U Stadic jsme okoukli pomník Přemysla Oráče.

Had cyklistů se natahoval a tedy řídl. V Brozánách někteří odbočovali vpravo, terénem do Malhostic. Zkratka. To mi přišlo povrchní a pokračoval jsem podle mapy.

Lehce zvlněný hromosvod, vrhá však velmi klikatý stín.

Ve Rtyni opět někteří uhnuli vpravo na Sezemice. Chaos. Už jsem jel jen s několika silničáři, ostatní byli kdesi vzadu nebo vpředu. Ve Velvětech jsme odbočili vpravo, v Sezemicích zase vpravo a smyčkou, jak bylo v mapce zakresleno jsme se vraceli do Rtyně. Kousek před Rtyní najednou proti nám hlavní peleton! V čele s vedoucím celé akce! Ani on nedodržel trasu. Otočil jsem se a jel do Rtyně s nimi, zpátky přes Sezemice a Velvěty.

Projeli jsme kolem Malhostického rybníka a strmým stoupáním přes Malhostice a nadjezdem nad R63 do Suché. Stoupání peleton opět rozcuckovalo a tak jsem jel zas podle mapy, přes Modlany do Roudníků. Někteří to brali ze Suché do Roudníků terénem přes kopec, zato však s výhledem na jezero Milada.


Roudníky - cílová gulášová hospoda.

K hospodě jsem dojel těsně před plánovaným dojezdem ve 13h. Bylo tam odhadem 50 cyklistů, ostatní se zřejmě poztráceli, mezi nimi i část naší Mělnické skupiny s Karlem Táchou, neodbočili ve Velvětech a jeli dál podle Bíliny.
Guláš normálně nemusím, ale tohle byla vyjímka skvělé chuti. Ještě několik hodin jsme čekali na ztracené kamarády. Mezitím někteří už odjížděli, například Lenka, s nemocným kolenem nepochopitelně přes kopec, který se dal objet. Konečně jsme mezi posledními vyrazili i my, co jsme měli v plánu dojet až do Mělníka. Zpátky přes Modlany, přes most nad R63 a rychlý sjezd, mostem vysoko nad Bílinou, takže jsme nemuseli až dolů do Rtyně. Opět čekání, část skupiny s Michalem a Karlem Táchou sjela z trasy do terénu a jeli přes Habří, čímž ztratili výšku a přibrali kilometry.
Pořádným, ale příjemným kopcem jsme přes Žalany, Lelov, Černčice vystoupali do sedla pod Milešovkou.

Milešovka.

V Milešově opět dlouhé čekání na opozdilce.
Ještě jsme se přehoupli přes malé sedýlko a už jsme frčeli z dlouhého kopce.

Říp na obzoru.

Slunce zapadalo, na obzoru Házmburk, pak Říp, vítr ve vlasech, vesničky se míhaly jedna za druhou, přes Třebenice dolů k Ohři do Budyně. Tady v hospodě čekala část naší skupiny, která nečekala na předešlých čekacích místech. Rozhodli jsme se pokračovat k Labi na cyklotrasu, takže jsme to vzali ještě za šera po hlavní č.246 do Roudnice.

Roudnice nad Labem. 18:38

Cyklotrasa kopíruje Labe, takže jsme si to o pár km prodloužili, byla ale už tma a tak to bylo bezpečnější, většina trasy vede po stezce. Jel jsem první, mám dobré světlo. Docela náročné, v rychlosti přes 20km/h hlídat malý osvětlený prostor před sebou a včas zatáčet a kopírovat stezku, jako tramvaj koleje. Nespouštěj oči z trati! Nebo zahučíš do Labe.
Občas jsem se odvážil oči odpoutat, ale kolem stejně byla tma, neveděl jsem, kterému městečku světla na druhém břehu patří, ani kam zařadit komíny na našem břehu. Ale Mělník jsem poznal, na starý most trefil a kruh se uzavřel.
Celkem jsem ujel 115km. Kopcovité České Středohoří se mi docela líbilo a rád se tam vrátím.


FILABEL