Pidimuž 2009

5.6.2009
PÁTEK
Výjezd autem z Prahy v 16:30 byl obzvlášť obtížný. Mosty neprůjezdné, vypadalo to na 2 hodiny čekání, kolony se vůbec nehýbaly. Jel jsem proto raději přes most v Davli a na R4 jsem najel v Dobříši.

Silnice R4 je rovná a umožňovala mi zopakovat si text k sobotnímu večernímu vystoupení.
Do Dobré jsem dorazil ve 20h.

SOBOTA
Rodinný Železný Pidimuž 2009 začínal ve Volarech skokem do bazénu. Vzbudil jsem se brzo a podrobně jsem nastudoval trasu, podle mapy, kousek po kousku. Pak jsem odjel autem do Volar na parkoviště u bazénu, připravil si kolo a v klidu se převlékl do plavek.
Čekal jsem nějaký povel, ale nic. V 9h naskákali borci do bazénu. Než jsem odložil brýle, a vlezl do vody, už se vraceli. Marek G měl náskok 1 a půl bazénu, ale nějak mu to nesedlo a pomalu jsem ho dotahoval. Plavat moc úsporně neumím, většina ostatních byli rychlejší. Občas mě šplíchla vlna do obličeje a to mi vadilo. Nekonečných 60 bazénů. Slyším Marek 52, Honza 50. Konečně Marek 58, Honza 56, Marek 60 a vylézá z vody a po dalším dvojbazénu vylézám taky.
Oblékání na vlhké tělo mi vůbec nejde, Marek už odjíždí, já na sebe rvu kalhoty. Konečně na kole.
Stoupám po asfaltce z Volar, v dálce vidím skupinku s Markem. Předjíždím jednoho rychlejšího plavce, borce A, a najednou mě předjíždí borec B. Pořádné stoupání na Boubín. Krásné pohledy vlevo do údolí. Místy je rovinka, ale o tom se moje svaly nesmí dozvědět, chtěly by odpočívat. Proto vždycky těsně před vrcholem stoupání řadím těžký převod a na rovince zabírám stejnou silou, jako do kopce. Tak na rozdíl od ostatních na vrcholu stoupání nezpomalím a neodpočívám, ale zrychlím. Šotolinové sjezdy naopak mírním, je lepší ztratit pár vteřin, než pak několik minut opravou proražené duše. Borec A mě předjíždí ve sjezdu.
Skupinku s Markem dojíždím ve stoupání na Kubovu Huť, pěkná silnička podle železnice. Pak jedeme po hlavní silnici k Horní Vltavici. Neodpočívám, šlapu i z kopce a skupince ujíždím, jde se mnou i borec A. Odbočka na Borová Lada, je to rovinka, pohoda, dávám banán za jízdy. Odbočka na Polku. Ostré stoupání, banán trochu cítím, ale udržím. Žďárecké sedýlko. Zkouším se poprvé napít, nohy okamžitě těžknou a jen ztuha je rozhýbávám, ujíždí mi borec B. Očekávaný sjezd přišel o 1km později. Míjím romantické Žďárecké jezírko, tentokrát k němu nezajíždím.
Dlouhý sjezd do Strážného, teď nemají hlavní práci nohy, ale oči a mozek, vybrat správnou stopu mezi kamínky a dírami na cestě. Míjím bordel, pak kousek po staré silnici a po nové ke státní hranici. Dojíždí mě borec A. Po 2km odbočka vlevo na polní cestu, na Cazov je to ještě z kopce, borec A mi ujíždí. Profil se vlní, stoupání převažuje. Předjíždím Martina, ten ale jede jinou trasu, a borce C. Promítám si v hlavě mapu, Mlaka cikcak, Krásná Hora vpravo, V Podkově vlevo. Hezké pohledy do Německa. Šotolinka, z kopce, nejedu naštěstí nadoraz, jedna levotočivá, trochu blbě klopená, zato hodně písčitá zatáčka mi dává dost práce.
Profrčím Stožec a stoupám po Tovární cestě, nějak líně. V klesání k Hučínské cestě mě předjíždí borec C, sakra, asi jede tutéž trasu, no, nevadí. Přichází ostré stoupání Hučínské cestu k portálu tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu, jede mi to, předjíždím borce C, aniž bych o to nějak výrazně usiloval. Od portálu pár kiláků podle Kanálu po rovině, ale já neodpočívám. Rozcestí Hučina, vlevo a poslední kopec. Nemám rád tohle stoupání k Plešnému jezeru. Je to 4km. Na asfaltku někdo nasprejoval kilometráž, tak stoupám a odpočítávám. Koukám, kdo jede proti, měl bych potkat ty, co mi ujeli. Až skoro u jezera potkávám borce A i B, jedou společně. Takže dojedu na pěkném 4.místě.
U Plešného jezera se ještě rozhlížím, za můstkem se povaluje banda cyklistů, ale známou tvář nevidím. Cestou dolů potkávám borce C. Jede to, odbočku u altánu brzdím jen tak tak. Teď už je cesta jasná, na další křižovatce T doleva, dolů ke Kanálu a vlevo na Jelení. První odbočka vlevo je nově upravená, asfalt bíle sypaný. Sjíždím ke Kanálu a fofrem vlevo, tady to znám, Kanál po levé ruce až na Jelení. Další odbočka, přelétnu očima tabulky, Jelení zpátky 4km? Zas nějaký vandal otočil tabulku, lumpové. Sakra, to Jelení by už mělo být, ne? Na dalším rozcestí píšou Jelení zpátky 10km!? Jsem jako omráčený. Vytahuju mapu, poprvé. Pořád nechápu, kde jsem, vždyť Kanál tu je. Stocký potok. Jak to? Probírám mapu. Ta nová asfaltka, bíle sypaná, na ní vůbec není, ani v itineráři není a já vůbec nechápu, jak jsem minul Jelení. Škoda, chtěl jsem do muzea Kanálu. Ale jsem o 10km jinde. Svačím. Pak to otáčím a jedu zpátky, k portálu tunelu, sjíždím Hučínskou cestou, kde zrovna stoupá Pavel Š, čímž stahuju ztrátu na 9km.
Stahujou se i mraky. Cesta z Černého Kříže je nějaká dlouhá. Zdvíhá se ostrý protivítr, začíná pršet. To se hodí, vždyť je to Železný Muž. Proč vlastně Pidi?
Do Dobré dojíždím asi 500m před dalším borcem, ale nepoznávám, kdo to je, je daleko. A je to už jedno. Ještě, že to není závod, tak co.
Teď ten běh neběh. Uvědomuju si, že boty na chůzi, měkounké a ohebné, mám v autě a auto stojí ve Volarech, Sakra. Jdu v tvrdých cyklotretrách. Dobíhá mě Miloš R a až k otočce střídavě běžíme a jdeme spolu, ještě potkáváme nějaké borce, co se už vracejí. Zpátky neběžím, a tak dorážím do cíle 19min po Milošovi R.

Uplaval jsem 1500m, to je 60 bazénů po 25m, za 51min (čas je včetně oblečení).
Ujel jsem na kole 108km (místo 99km) za 5:22 (99km bylo za 4:58), průměr přes 20km/h, převýšení 1500m.
Ušel jsem 10km za 1:36, průměr přes 6km/h.

Celkové výsledky
pořadí	jméno	čas v cíli
1.	Zdeněk Šíma	14:52
2.	Jan Tomaník	15:36
3.	Vladimír Vít	16:00
4.	David Mařík	16:27
5.	Miloš Reinwetter	16:30
6.	Jan Fiala	16:49
7.	Marek Gasparovič	17:22
8.	Petr Svoboda	17:41
9.	Pavel Škorpil	18:50

No a nakonec v hospodě U Němečka proběhlo vyhlášení výsledků, včetně poloviční trasy 50km a potom vystoupení skupiny "Lunetic po letech" s písničkou Máma.
nefotil jsem, snad něco seženu na Facebooku.


FILABEL