“ ….. já jsem snad nepoučitelnej, zase mě ten taneční kroužek vyhecoval na ten pitomej triatlon. Moh jsem někde fklidu tu svoji whisky pít, nemusel jsem hochu na krku stovku mít! Nejhorší byl ten Boubín. Jsem já ňákej pralesman? Všude spousta pěšáků, taxem musel furt zbytečně brzdit. V tom hrozným bazénu nebyla skoro žádná voda, protože jí všichni vycákali, když to tam rvali a určitě jsem uplaval třikrát víc, než jsem musel. A toho čumiva vokolo! Co by se tak všechno dalo v té přírodě dělat a já jouda jen šlapu a plavu a takfurtdokola. Ta nová trasa, to je taky pohroma. Desetkrát jsem zbloudil, protože podle toho povrchního itineráře se vážně nedá ject. Co je ale vporavdu voser, je ten běh. Pitomej kopec, bahno, mouchy a totální ztráta orientace. Kolo a tretry bych měl taky vyměnit. Nebo rači svý vopotřebovaný oudy. Ale sláva – už je to za mnou. Bylo to nakonec krásný a ten pocit, že to eště de je k nezaplacení. Jestli to za rok zase vyjde, taxe snad samým štěstím zblázním ….. ”