1.jinonický výtvarný Salón 16. července 2000  

KATALOG EXPONÁTŮ

Ano, tato tabule na hradbě okolo pozemku Mašků říká, že jsme na správné adrese jednoho z mála ještě aktivních členů našeho volného uskupení. Aktivní v tom smyslu, že je ochoten udělat něco i pro druhé. Jistě, všichni "dřem fest", ale mnozí tím končí, ještě rodinohodiny, něco pro sebe a pak se možná přijít podívat, co ti aktivní připravili.

Hned u domu nás vítá první dílo, Cestou na ranní, ke kterému patří ještě přednes básně a hra na varhany, alespoň já to tak vnímám. Cestička pokračuje po šipce do sadu nad domem (jestli je ten sad ovocný, není teď podstatné), kde v náruči přírody jsou rozhozena další dílka. Básník by napsal v lůně přírody, což mi připadá povrchní, ostatně náruč sahá až do oblasti lůna, alespoň zkušenější kamarádi to říkali. To já jim nesahám ani po kolena, myslím odspodu, těm kamarádům. Ani těm kamarádkám nesahám na kolena, ani do náruče. No prostě je snad jasné, že ty výtvory visí na stromech a leží v trávě. V trávě leží i kupka sena, ovšem jako dílo označena není, i když se některým výtvorům podobá.
Výstavu zahajuje Martin Mašek a slovo i konferování celou výstavou předává Markovi Gasparovičovi. Na obrázku zprava Pekari, Mára Ga, Martin Ma, Zina Ho, Fred Pa. Další přítomní při zahájení: Z Mašků samozřejmě Kamila, z Pavlíků i Many, od Gaspíků Luky, Honza Karásek, dále Jirka Ze, Žába a Kopeček, Ivana Fi, já-Honza Fi, Nosci, Černí, Mirek Gr, Maruška, Terezka Podlešáková, Dana Sluková, Karel Sluka a Milana. Později ještě přicházejí nějací opozdilci, asi dávali něco v televizi anebo mají někde lepší partu.

Mára provádí okolo exponátů a jejich tvůrci, většinou zase Mára, je vysvětlují. A ty komentáře svoji hodnotou často převyšují vlastní dílo.
Podobná technika jako "Cestou na ranní" je použita u koláže "Bývali Čechové statní junáci", základem je kostra, pravděpodobně cyklisty.
Velkou skupinu výstavy tvoří obrázky všeho druhu. Jsou to vlastní plácaniny, jako Po cyklistice (ten pocit taky někdy mám), "Sním o Tobě", "Martino, já Tě dodělám", zdařilá "Sadová kolonáda" - vše Mára Ga, tvorba rodičů "Top management.." (Markova maminka), technická grafika "Než tam vleze, jedna druhou nepřeleze" (moje, mimochodem i jako technické dílo v době své realizace velmi úspěšné), a téměř hotová trilogie Světlo na konci tunelu, Pavla Škorpila "Altánek" (ještě na svoji realizaci čeká, ostatně nedorazil ani včas do uzávěrky katalogu exponátů), "Světlo na druhém konci tunelu", a doposud chybějící "Střed tunelu", vše od Mirka Gr. Název dílka "Konec filmu" (Pekari) velmi přesně toto dílko popisuje, přesněji bych to nedokázal ani já. No, abych nenapínal, jedná se o konec filmu. Nejoriginálnější materiál použila Dana Sl, svoje tělo. Kdyby nebyla tak stydlivá, mohl být obrázek daleko větší.
Tak a přecházím zpátky k 3D (tedy prostorovým) exponátům. Třeba "Žravé vzletno" (Pekari) je vlastně ptáček s kýtou, ovšem vše v kleci, takže se moc o vzletnu mluvit nedá. Ostatně ptáček je soška a ta kýta je z plastu a při stisku (třeba v zubech) zapíská, takže k sežrání taky moc není. To "Je to v hajzlu" (Pekari) by se využít dalo, nemyslím teď ten příliš miniaturní nočníček, ale těch 250 útržků papíru, zatím v celku. "City of Superficiality" si jistě zaslouží překlad. Je to město povrchnosti, jinak plošinka ve tvaru dětské houpačky, na ní nahromaděno co dům dal. Technická záležitost "Bastl" je prostě seskupení elektronických součástek pro ověření funkce, vývojový předchůdce prototypu. Dalším seskupením, tentokrát plyšových zvířátek je Markova Plyšáčí píp šou. Proč peep show, Marek vysvětluje. To zašel takhle k jedné kamarádce a když se dostali do ložnice, stáli tam v řadě plyšáci a zírali. Mára vyměkl (psychicky) a odešel. Jen se podívejte, jak skleněně čumí, někoho to holt rozhodí. Někoho to rozhodí tak, že i jeho další tvorba je Bez náplně, bez perspektivy, jak znázorňuje další Markovo dílo. Nebo pokus o dílo? Jsou rámy bez náplně, protože na náplň čekají, nebo protože jejich náplní je být bez náplně?
Procházením kolem exponátů nám vyhládlo. Ne že by se nám žaludek obrátil, takový exponát tam nebyl, prostě úbytek náplně našich žaludků je způsoben jejím vstřebáním nebo co. Ještě že kromě uměleckých exponátů někteří přinesli i žaludeční exponáty, často také díla velmi umělecká. Vypíchl bych například borůvkový koláč.

Vzpomínka na rodný dům- na tomto exponátu je vidět, že i méně je někdy více. Ta okenní klika je ještě funkční.

Jak ubývá jídla, ubývá i hostů. Některé exponáty jsem možná nezmínil, asi nebyly v katalogu. Naopak některé v katalogu byly, avšak nenašel jsem je. Například "Berounka sklopená do půdorysné průmětny" asi vyschla, a co "Rvačka barevných pavouků"? Že by to přece jen byla ta kupka sena? Určitou podobu bych i viděl. Některé exponáty jsou zde vyobrazeny, některé ne. Z technických důvodů nebylo vhodné umístit do textu obrázky všech exponátů. Stránka by se načítala příliš dlouho. Ti, kteří jsou zde zmíněni jen v textu, bez obrázku, snad pochopí. Těm, co tu obrázky svého dílka našli, ještě jednou děkuji za darované maličkosti, ale opravdu to nemuselo být.