Už jsem si myslel, že budu přes víkend doma sám a pracovat, trochu si vyjedu k večeru na kole a tak. Ale nakonec to dopadlo dobře. V sobotu dopoledne jsem sice ještě pracoval, ale odpoledne jsem už byl u Neveklova, v příjemné společnosti. Martin R., Daniela, Jarmila, Marek, já a děti Vojta, Karolína, Veronika, .

  Vyjeli jsme si vykoupat se k Vltavě, naproti Živohošti. Já, Martin, Marek a Jarmila na kolech, děti s Danielou a její ségrou, taky s dětma, v autech. Jarmile se na kole moc nechtělo, ale bylo to jen 7 kilometrů a z kopce. Koupačka byla super, Slapská přehrada teplá, někteří jsme jí přeplavali až na druhý břeh. Mára spal na molu. Pak jsem hlídal všech 6 dětí, maminky šly plavat. Abych děti udržel v dostřelu, dal jsem šiškovou válku. Šily to do mě ze všech stran. Ale pak jsem je postupně získával na svou stranu. Nakonec nás bylo pět proti dvěma a maminky se už vracely. Tak jsem se jim vzdal.

  Zato cesta zpátky byla pro Jarmilu utrpením, všechny kopce šla pěšky a někdy i po rovině. A to jsme měli pauzu asi 2 hodiny v zahradní hospůdce. Vyjel jsem s Jarmilou napřed a snažil se jí přesvědčit, aby jela i do kopce. Fernety jí táhly do příkopu. Nakonec se jí ulomila šlapka. Sláva už můžu jít pěšky, radovala se. Ale Mára jí půjčil kolo, já jsem se snažil dát šlapku zpátky. Jarmila nám na lepším kole hned ujela a cyklistika se jí snad zalíbila.

  Večer jsme měli vynikající grilované masíčko. A fotbálek na dvorku s dětma. Byl to boj. Nejlepší útočník Vojta udeřil Jarmilu rtem do nohy. Měli jsme nejlepší brankářku Káju, ale prohráli jsme. Děti šli spát domů, Vojta do stanu. Mára chtěl mýt nádobí, ale nebyl připuštěn.

  Bylo příjemné teplo. Lehnul jsem si na záda do trávy, roztáhnul ruce a koukal na oblohu. Už byla tma, vlastně šero, protože měsíc svítil dost silně. Nirvána. Nabíjel jsem se kladnou energií. Holky si lehly ke mě. Romantika. Buší ti krásně srdce, řekla Jarmila. No na mojí straně je jen slepák, řekla Daniela. Krásně sametově hřály. Objevovaly se hvězdy. Napříč oblohou čtyři černé linky, skoro notová osnova. Tři fáze a nulák. Bez not. Ticho. Pili jsme šampus. Dali jsme pod sebe karimatku. Holky se prohodily. Slepák je jen slepák. Vedle Jarmily si lehnul Marek a hlasitě usnul. Martin si musel jít lehnout k Vojtovi do stanu, protože Vojta slyšel divný zvuk, jakoby někdo vytahoval dýku z pouzdra. Ticho. V dálce projela motorka. Štěknul pes. Spadla hruška. Začala naříkat kočka, jako dítě. Ale jen chvíli, kocour byl rychlík. Ani nevím, kdy jsem spal. Najednou se hvězdy začaly ztrácet. Zakokrhal kohout. A rozeřvali se ptáci. Nejdřív nesměle jeden, druhý mu odpověděl. A za deset minut bylo po tichu. Padla rosa. Kousnul mě komár. Rozednilo se. Mára šel na to nádobí.

Jsem rád na světě. Dík za každý den. Honza Fi.