Pražský Parkový Okruh 2008

5.4.2008
Pražský Parkový Okruh byl letos v jižním sektoru Prahy.

Na startu v 10h u metra Vyšehrad se sešlo 48 cyklistů a cestou se připojilo několik dalších.

Projeli jsme Vyšehradem, přitom jsme nevynechali vyhlídku z hradeb na Prahu.
Sjezd Vratislavovou ulicí dolů na nábřeží se moc vychutnat nedal, vzhledem k povrchu z kočičích hlav. Na nábřeží před kubistickým domem jsme si poslechli Jardu, který má encyklopedické znalosti o Praze. Je to náš mobilní internet.

Projeli jsme úzkým Vyšehradským tunelem a další zastávka byla před zajímavým komplexem budov Podolské porodnice pod Vyšehradem. Dál jsme jeli po cyklostezce podle Vltavy kolem historické Podolské vodárny, její návštěvu při dni otevřených dveří můžu doporučit. Je to skvělá technická architektura z dob, kdy architekti měli rozum, techniku přiznávali a rozuměli jí, takže nenavrhovali technicky ohavné, těžko a tedy zbytečně nákladně proveditelné stavby, jako most v Ústí nad Labem (kde vypuštění nosných lan most prodražilo na trojnásobek a pohled na stavbu vyvolává u lidí s technickým citem strach a úzkost).
Další zajímavou stavbou je podolský Plavecký stadion. O kus dál bílá Branická skála připoměla slávu Pražského vápence, použitého při stavbě Benátek a Hamburku.

Podjeli jsme Barrandovský most a byl tu výklad o Barrandovu.
Dobu, kdy nebyly ledničky a potraviny se v létě chladily kvádry ledu, připoměl komplex Ledáren, spojený s Vltavou tunelem pro zimní dopravu ledu.
Smutné byly ruiny Modřanských firem, jako Čokoládovna a Cukrovar. Komořanský zámeček s hydrometeorologickým ústavem zatím vypadá dobře. A aby jsme nekoukali jen na zašlou slávu technickým sqostů, viděli jsme stavbu silničního okruhu, který vyvěrá z tunelů nad Radotínem, mostní estakádou překlene Berounku a Vltavu a zanoří se do tunelů pod Točnou.
Na Zbraslavi jsme opustili Vltavu a začali jsme prudce stoupat rozkopanou uličkou Závist po žluté turistické značce. Sto metrů po hlavní silnici (rozkopaný chodník) a opustili jsme asfalt.

Chvílemi jsme i tlačili stoupající lesní cestou na starověkou Šanci, kde jsou z obranných valů výhledy do kraje, také díky tomu, že stromy byly bez listů.

Projeli jsme těsně kolem vesničky Točná a vylezli na opuštěnou raketovou základnu Čihadlo. Opustili jí vojáci, ale byla tu skupinka maskovaných dětí ve věku odhadem 10-60 let, kteří po sobě stříleli plastovými zbraněmi.

Podle lesa kolem Bajk parku Točná jsme dorazili na větroňové letiště.

Zdejší hospůdka by nás vstřebala jen těžko a tak si do fronty šli stoupnout jen ti nejžíznivější, ale i tak bylo zdržení zbytečně dlouhé.
Po lesní asfaltce jsme sjeli dolů do Komořan a napojili jsme se zpátky na nábřežní cyklostezku, po ní jsme popojeli kousek, cca 1km zpátky směrem do centra.

Odbočili jsme od Vltavy, pod železniční trať, tramvaj i silnici.
Po cyklostezce podle ulice Generála Šišky jsme vjeli do Modřanské rokle. Netknutý kousek přírody pár set metrů od sídliště, bublající potůček, křik ptáků. Vystoupali jsme na sídliště Libuš. Uličkami V lužích, U Rakovky a K Betáni jsme se dostali do Kunratic. Zámeckým parkem a místními uličkami jsme dojeli k rybníku Šeberák, kde byla kdysi jedna z prvních nudistických pláží v Praze.
Trochu jsem o mém zážitku, jak jsem se tu kdysi koupal, nevěda že je to nudapláž, povyprávěl, aniž bych si všiml, že Hynek pořizuje záznam.
Uličkou Na Knížce přes zahradní kolonii jsme projeli ke studentským kolejím na Jižním Městě a ulicí Na Lhotech jsme dojeli ke Kunratickému lesu. Po modré turistické značce jsme zajeli ke zřícenině Nový Hrádek a zpátky, cestou Na Ovčíně jsme vyjeli ven z lesa na Jižní Město.

Jsou tu už vyznačené cyklostezky na chodníku a přes lávku nad dálnicí.
Místní uličky nás dovedly až k metru Opatov, kde akce skončila. Počasí nám neuvěřitelně přálo, den předtím i den potom propršely.
Ujeli jsme 40km.
Profil obsahuje i příjezd a odjezd z akce, celkem 79km. foto
Na stránce HaHy je další povídání o této akci, dost dalších pěkných fotek a mapka trasy.

FILABEL